Srážka tramwayí v ulici Kanovnická 9. 12. 1913 (Původní nadpis 1913)
Ačkoli se může zdát, že téma dnešního příspěvku je určeno spíše milovníkům historie pražské MHD, jde o střípek minulosti, který se dotýká míst spojených s působením Hradní stráže a vojenskou historií Hradčan. Dnes se nám to může zdát nepředstavitelné, ale mezi lety 1911 a 1938 vedla jedna z pražských tramvajových linek z Pohořelce přes Loretánské náměstí, ulicí U kasáren a ulicí U Brusnice do Jelení ulice. Ulice U kasáren byla nejužší ulicí, kterou kdy pražské tramvaje projížděly.
Před vjezdem do ulice U kasáren se trať stávala jednokolejnou, na širším místě před vojenským kostelem byla vtěsnána výhybna a trať pak jako jednokolejná pokračovala úzkým místem na křižovatce ulic Nový svět a Kanovnická. Poté už jako dvoukolejná vedla dnešní ulicí U Brusnice do Jelení ulice. Právě tato dnes již zapomenutá trať se stala v roce 1913 místem velké srážky tramvají.
Začátek prosince 1913 připomínal svým počasím letošní rok. Podle záznamu z pražského Klementina se v úterý 9. 12. 1913 pohybovaly teploty mezi +4,7 °C a –1,5 °C, spadlo 2,1 mm srážek a Praha byla bez sněhové pokrývky. Za tohoto pošmourného večera se Kanovnická ulice na Hradčanech stala svědkem dramatu, jaké pražská tramvajová doprava dosud nezažila. O celé události obsáhle informovala reportáž v deníku Čas z 10. 12. 1913. Cituji:
„O ½ 8. hod. večerní vyjel vůz 247 trati č. 5, řízení Jos. Bartošem, Špitálskou ulicí k vojenskému kostelu sv. Jana. Tam nešťastnou náhodou v zablácených kolejích vykolejil. To však nebylo samo o sobě příčinou neštěstí. Ve chvilce přijel k vykolejenému vozu za ním jedoucí vůz č. 239, který řídil řidič K. Šafránek. Oba vozy byly zapjaty a vůz 239 měl vozu č. 247 opět pomoci do kolejí. Vše to dálo se docela tiše a cestující zůstali sedět ve vozech.
V tom však přijížděl směrem opačným od Lumbeových zahrad vůz č. 267, jejž řídil Jos. Berka. Řidič dříve, než zpozoroval nebezpečí, brzdil, neboť vůz se smekl v rozblácených kolejích a prudce sjížděl dolů. Když Berka uviděl před kostelem na trati dva vozy, bylo brzdění ovšem marné. Motorový vůz 267 s největší prudkostí najel na vůz č. 247, takže oba vozy se do sebe vklínily. Také třetí vůz (pomocný) byl při tom rozbit.“
(Poznámka: Špitálská ulice je hovorové označení pro ulici U kasáren; Lumbeho zahrady byl název zastávky tramvaje v místě dnešní zastávky Brusnice.)
Při nehodě bylo sedm lidí těžce raněno a několik dalších utrpělo lehká zranění.
Do záchranných prací se jako první zapojili vojáci z nedaleké budovy posádkového soudu a kasáren na Pohořelci, které tehdy obýval 8. c. k. zeměbranecký pěší pluk. Zájemce o podrobnější popis záchranných prací odkazujeme na původní reportáž deníku Čas.
https://kramerius5.nkp.cz/uuid/uuid:991e94e0-7581-11e9-8ed5-5ef3fc9ae867 .
Nejvážněji byl zraněn dvacetiletý vojín 8. c. k. zeměbraneckého pěšího pluku Václav Vlk. Ten při srážce utrpěl zlomeninu spodiny lebeční a byl ve vážném stavu převezen do vojenské nemocnice na Karlově náměstí. Z dalších zpráv víme, že své zranění přežil a v roce 1914 vysoudil od Elektrických drah odškodnění 30 000 korun. Pro srovnání — v roce 1903 byl na Žižkově prodán nový činžovní dům s deseti byty a nebytovým prostorem za 62 000 korun.
I dnes může všímavý chodec nalézt památku na tuto tramvajovou trať. V Loretánské ulici je směrem do ulice U kasáren v dláždění oblouk z dlažby jiné barvy. Tudy kdysi vedly tramvajové koleje.
___________________________________________________________________