Kartotéka padlých osmáků

Kartotéka padlých osmáků 

(tzv. bílá kartotéka padlých, zdroj: VÚA Praha)

Níže lze po kliknutí nahlédnout abecedně do kartotéky padlých, zemřelých a prohlášených za mrtvé vojáků 8. zeměbraneckého pluku Praha.

    Bohužel ani tento seznam není úplný a nezaručujeme, že zde budou nalezeni všichni padlí, zemřelí (nebo prohlášení za mrtvé)  vojáci LIR Nr. 8 Praha. Na stránkách Vojenského ústředního archivu  www.vuapraha.cz/ je možno dále hledat v tzv. zelené kartotéce padlých.

    VHA disponuje  tzv. bílou (níže můžete abecedně vyhledávat padlé osmáky vyňaté z této "bílé" kartotéky) a tzv. zelenou kartotékou kartotékou padlých a nezvěstných v 1. sv. válce. Tyto kartotéky nejsou identické!! I když se často prolínají a naleznete padlého vojáka tam i tam.... Kartotéka nevznikla na základě systematické válečné evidence. Jedná se o dodatečně sestavenou kartotéku, jež čerpala informace z pramenů jako vojenské úmrtní matriky, soudní prohlášení za mrtva a jiných dokumentů vojenské správy.

    Některé karty zde naleznete od jednoho vojáka dvakrát, tak jak byly v archivu. Na stránkách je zveřejňujeme úmyslně obě z důvodů uvedení více podrobností a informací o padlém.

    Na kartách je často uváděno mimo názvů 8. střelecký pluk, nebo 8. zeměbranecký pluk také (nebo současně) ČS pěší pluk č. 5 TGM.  Střelecký pluk č. 8 Praha byl začátkem roku 1920 přejmenován na ČS 5. pěší pluk TGM Praha a tyto kartičky vznikaly již v době kdy pluk nesl nové označení a název.

 

Celkem 2.462 evidenčních kartiček 

________________________________________________________________Tabulka níže obsahuje jmenný seznam ztrát 8. zem. pluku

Jedná se o tabulku sestavenou (přepsanou) z bílé kartotéky a dalších zdrojů (jako např. Olšanské hřbitovy, nemocniční hřbitov ve Slaném, nebo výkaz ztrát důstojnictva LIR 8). jednoduše lze v tabulce hledat pomocí Ctrl + F

seznam ztrát LIR 8 .xls

________________________________________________________________Úvaha o ztrátách pluku

Pokud bychom nahlédli (níže) do dobových výkazu ztrát pluku, tak počty padlých jsou zde podstatně nižší!

Celkem se zde uvádí 15 796 mužů z toho 1012 padlých, 6446 raněných (zde jsou počítáni i nemocní) a 8311 nezvěstných (dále pak 452 neurčeno).

U padlých jde tedy o počet mužů nalezených, identifikovaných na bojišti a prokazatelně usmrcených následkem boje v ten daný okamžik.

    U raněných (a nemocných) je třeba dodat, že další stovky vojáků zemřeli při transportech v rámci RU zdravotnického odsunového systému na další (úroveň) zdrav. etapu k ošetření, operaci, doléčení (infekce a další..). Toto dokazují záznamy v kartotéce padlých osmáků jako například hřbitov v Salzburgu kde se nalézal doplňovací prapor a rekonvalescenční oddělení pluku, nebo jiné záznamy o pohřbení vojáků LIR 8 na hřbitovech v rámci polních nemocnic, kamených nemocnic v zázemí a podobně. Z těchto raněných umřelo následkem zranění, infekcí a jiných komplikací při následné péči minimálně dalších 1200 mužů.

    Další nepřesnost v položce "ranění", která nás může zmást je že voják mohl být raněn vícekrát!! Tudíž i tento údaj je nepřesný. Toto číslo může obsahovat jednoho stejného vojáka, který byl raněn dvakráte, třikráte...........

    Poslední údaj s největším číslem je počet nezvěstných. Tato položka obsahuje i zajaté vojáky. I když dobový výkaz obsahuje položku "zajatí", tak je tam uvedeno jen pár mužů. Asi nemá cenu rozebírat proč se k zajatým pluk oficiálně nehlásil a jakým způsobem vůbec mohl ten kdo tyto záznamy vedl určit kdo je skutečně v zajetí.......

    Počet zajatých u našeho pluku je odhadován okolo 6500 mužů. Tito všichni jsou zaznamenáni jako nezvěstní. Dnes s jistotou víme, že z tohoto počtu odešlo (zradilo - dezertovalo) do československých legií 1427 mužů

    Zbytek zůstal v zajateckých táborech ve kterých, jak dokazují kartičky z archivu padlých osmáků, jich mnoho podleho nemocem, infekcím, zraněním při práci a podobně. V některých táborech byli vojáci násilně nuceni ke vstupu do ČS legií. Byly vymýšleny nejrůznější formy nátlaku na jednotlivce aby se přidali k legionářům. Někteří se vraceli ze zajetí až dlouho po válce v letech 1919 - 1921. Zde tedy opět narůstá číslo ztrát pluku! Z asi 5000 zajatých (a nevstoupivších do legií) se ze zajetí nevrátilo odhadem asi 1500 mužů......

    A nakonec nám zbývá necelých 2000 mužů skutečně nezvěstných. Do této položky je třeba započítat vojáky ztracené v boji a nikdy nenalezené. Jsou to stovky utonulých mužů při přechodu řeky Sávy v Srbsku na počátku války. Desítky - stovky vojáku roztrhaných dělostřeleckou palbou. Vojáci dočasně přidělení k jiným plukům a tudíž sice kmenově u LIR 8, ale ztraceni v boji (a zaznamenáni) u jiného pluku a následně v rámci zmatků nezaznamenáni u pluku vlastního. Jsou to také dezertéři, kteří prostě odešli domu a tam se schvávali do konce války (nebo u někoho jiného) i tyto případy, kterých bylo mnoho také máme zdokumentované. 

    Zatím si nedovolujeme odhadnout skutečný počet padlých vojáků LIR 8. Toto číslo se může pohybovat okolo 6000 mužů.

    Plukem během Velké války prošlo mezi 20 000 - 25 000 vojáků. Do války 2. srpna 1914 odešel pluk v počtu asi 3200 mužů. Každý (zhruba) měsíc byl z doplňovacího praporu (Salzburg - první tři ještě z Prahy Pohořelce) vypraven jeden Marschbatalion - pochodový prapor (asi 500 - 700 mužů X  49 měsíců). Někteří muži šli do Marschbatalionu vícekrát (např po dovolené, rekonvalescenci, nebo absolvování nějakého kurzu)

    To by znamenalo asi až 25 % padlých a zemřelých (ne ztrát! ty obsahují více položek) a pokud vememe v úvahu, že vojáků z českých zemí odešlo do války asi 1 000 000 a nevrátilo se asi 300 000, tak nebudeme uplně daleko od pravdy.

    Je před námi ještě dlouhá cesta než si budeme jisti, že jsme skutečně vyčerpali všechny možnosti odhalení historie pluku i skutečných počtů ztrát. Obávám se, že ani po té nebude toto téma zcela objasněno. Ovšem jistě budeme blíže tomu abychom tímto přispěli k vyplnění bílých míst v naší vojenské historii.

 


Nepřihlášený